Odehráli jsme

Odehráli jsme

Maciej Wojtyszko: Oprašovačka

V divadelní terminologii se tak říká zkoušce, při níž si herci opakují již nazkoušenou inscenaci, která se z nejrůznějších příčin delší dobu nehrála. Některá divadla mají ve svém provozním řádu nutnost zařadit tuto zkoušku po uplynutí doby šesti týdnů od poslední reprízy, jiná divadla tuto záležitost neřeší. Polský filmový a divadelní režisér, dramatik a spisovatel Maciej Wojtyszko tuto situaci velmi dobře zná. Ve své hře o tom, jak loutkoherečka získá ke spolupráci herečku ryze činoherní, konfrontuje oba styly herectví a dává nám nahlédnout do málo známého divadelního zákulisí. A když se u „oprašovací“ zkoušky sejdou silné herecké osobnosti, mají si nejen o čem povídat, ale snadno mohou sklouznout i do konfrontace. Hra byla psána „na tělo“ dvěma nejvýznamnějším polským filmovým a divadelním hvězdám své doby, herečky v celé řadě dalších divadel však pochopily, že dostaly možnost zahrát si v textu, v němž dokáží ukázat hloubku talentu, který v nich dřímá. Proto hra „Oprašovačka“ prošla celou řadou polských divadel a dočkala se i řady překladů a poté i inscenací v zahraničí. Není divu, když nabízí nejen řadu dramatických, ale i komických situací. Hra měla předpremiéru v Divadle Na kopečku v Jihlavě 13. dubna 2010, česká premiéra proběhla 23. dubna 2010 v ostravském Divadle Stará Aréna. Délka hry je asi 60 minut bez přestávky.

Maciej Wojtyszko: Královna k sežrání

Možná, že to bude znít poněkud cimrmanovsky, ale současný polský dramatik, filmový a televizní režisér a scénárista Maciej Wojtyszko je také jedním ze současných nejlepších polských spisovatelů knížek a divadelních her pro děti. Jeho kniha „Bromba a filozofie“ byla oceněna jako nejlepší polská kniha roku 2004 ve své kategorii. Není proto nijak neobvyklé, že autor celé řady úspěšně hraných divadelních her pro dospělé píše rovněž pohádky pro děti.
O čem je tedy tato komorní pohádka? Bylo nebylo, ale jednoho dne přiletí do malého království drak, který začíná vyhrožovat, že za šedesát minut sní královnu. Na pomoc královně Johance přichází udatný rytíř „Šedá Brada“ a nebo pistolník „Billy Pružina\“ z divokého západu, ale oba dva s hanbou utečou z bojiště. Dokonce ani udatný samuraj „Mifušura“ proti drakovi nic nezmůže. Navíc ochránkyně království, Hodná Čarodějka dostane kapitální sklerózu a místo ochrany své královny páchá popletená kouzla, při nichž proměňuje králíky v cylindr a místo kapesníků vytahuje z cylindru prostěradla. Po šedesáti minutách zoufalých pokusů se nakonec královna odebere k drakovi, aby se nechala sníst. Oddaně ji provází jenom její Páže, které se celou dobu snažilo zorganizovat cokoliv na její záchranu.
Tak tedy o tom je moderní a přesto klasická pohádka dramatika Macieje Wojtyszka. A přitom nepostrádá nic, co má správná pohádka obsahovat: napětí, humor a hlavně šťastný konec.

Ottfried Preussler – Jitka Bodláková: Malá čarodějnice

Byla jednou jedna Malá čarodějnice, které bylo pouhých 127 let. Tak začíná známá a krásná pohádka o Malé čarodějnici a jejímu havranovi Abraxasovi. Malá čarodějnice má před sebou velký úkol, musí udělat zkoušky ze znalostí kouzelnické knihy, a tak se stát se velkou čarodějnicí. Zkoušky však může složit pouze před shromážděním čarodějnic o Filipojakubské noci, teprve pak smí být přijata do čarodějnického cechu a zatančit si kolem kouzelného ohně. Její kolegyně Hromnice Bimbula se však snaží Malé čarodějnici zkoušky za každou cenu překazit. Po několika marných pokusech absolvovat zkoušky poctivým způsobem přichystá Malá čarodějnice strašlivou pomstu….
Nová adaptace známé knížky pohádek klade především důraz na pohybovou a hudební složku inscenace se snahou rozvíjet v dětech fantazii a maximálně je zapojit do děje. Vznikl tak pohádkový muzikál pro naše nejmenší nebo i pro rodiče v jejich doprovodu.

Dominik Rettinger: Psycho-tera-politika

Do ordinace psychoterapeuta Adama přichází senátor, politický turista a profesionální politik Ledňák. Má jedinou touhu, zbavit se sexuální závislosti na své sekretářce. V průběhu terapie se ovšem ukáže, že Ledňák prozradil této slečně čísla tajných kont, které si jeho političtí přátelé zřídili v daňových rájích, aby nemuseli přiznávat svůj majetek. Půvabná sekretářka Ivona se ovšem zanedlouho s Adamem zkontaktuje také a vyklube se z ní agentka BIS, která má za úkol odhalit, kterým konkrétním politikům čísla tajných kont patří. Je zaděláno na obrovský korupční skandál, navíc se do celé záležitosti s Ledňákovou milenkou zapojí i jeho manželka Brigitta. Adam ke svému překvapení postupně zjišťuje, že za politické nitky tahá úplně někdo jiný, než sami politikové, a že jen naivní voliči věří, že svým hlasem na rozdíl od lobbyistů mohou cokoliv ovlivnit. Jak korupční skandál dopadne? Přijďte se podívat do Divadla Silesia.
Absurdní komedie z politického prostředí je parodickým obrazem naší současnosti. Překladatel se ani nemusel moc namáhat, aby z polské komedie udělal komedii ryze českou. Po nejnovějších politických skandálech navíc velmi aktuální. Filmový režisér a scénárista Dominik W. Rettinger, narozený v roce 1953, se svou komedií zvítězil v literární soutěži Teatru Powszechnego v Lodźi, kde byla jeho „erotická satira\“ s úspěchem uvedena na podzim roku 2008. Text této hry je zárukou dobré zábavy i pro českého diváka. Délka hry je 70 minut. Hraje se bez přestávky Roli psychoterapeuta Adama hraje nová posila Divadla Silesia Petr Zbožínek, Senátora Ledňáka Jiří Vobecký, agentku BIS Ivonu Lenka Szilasi a Ledňákovu manželku Brigittu Ludmila Forétková.
\r\n Česká premiéra se uskutečnila 21. května 2010 v Divadle Stará Aréna Ostrava.

Magda Fertacz: Trash Story

Hra mladé polské autorky Trash Story zvítězila v literární soutěži, organizované divadlem v Gdynii. Záhy se dočkala českého překladu a byla s laskavým svolením autorky převedena do českých reálií. Polskou premiéru této hry zajistilo Divadlo Ateneum ve Varšavě (premiéra 21.listopadu 2008), kde zůstává na repertoáru dodnes. Hra se dočkala řady scénických čtení, a to v Divadle Studio ve Varšavě (2008), v divadle „Odrama“ v Opoli (2008), v divadle v Bialystoku v rámci festivalu „Bialysztuk“ (2008), v divadle v Gdyni (2008) a v regionální televizi tamtéž v programu „Divadlo na pobřeží.“ (2008). Dočkala se i německého a slovenského překladu, scénického čtení v divadle Maxima Gorkého v Berlíně (2009) a scénického čtení v rámci dnů polské kultury v Bratislavě koncem března 2009. Pro velkou naléhavost textu a možnost jej převést do Moravskoslezského kraje, někam na východ od Opavy, po něm sáhl i náš soubor. Hra se tedy odehrává v našem kraji, někde na břehu řeky Opavy v domě po odsunutých Němcích, v místech, kde naši občané nezavadí o práci ani omylem a pomalu se propadají do letargie a beznaděje. Dům obývá starší žena – Matka, jejíž manžel odešel pracovat do USA, a její snacha, která spolu s Matkou toužebně očekává návrat svého manžela a staršího syna Matky z mise v Iráku. Navštívit je přijíždí mladší syn Matky, který se obává sdělit, že nehodlá jako profesionální voják odjet na misi do Afghanistánu a raději dává výpověď z armády. Obyvatelé domu jsou znepokojováni návštěvami bývalých majitelů domu, odsunutých sudetských Němců a jejich potomků, kteří si chtějí prohlédnout místa, odkud jejich rodina pochází. Navíc se jim v neklidných snech objevuje duch mrtvé německé dívenky, která byla zabita při osvobozování celé oblasti Rudou armádou a která klade obyvatelům domu nepříjemné otázky. Děj hry vyvrcholí překvapivým rozuzlením, kdy se o obyvatelích domu, ať už bývalých nebo těch současných, dozvídáme nové, překvapující informace. Text hry novým způsobem připomíná nedávné stránky naší historie, na kterou bychom možná rádi chtěli zapomenout. Délka hry je asi 60 minut bez přestávky. Hra byla zpočátku v Ostravě a Českém Těšíně uvedena jako scénické čtení, na žádost provozovatelů byla nastudována jako regulérní inscenace. Česká premiéra se uskutečnila 8. května 2010 v Klubu Atlantik v Ostravě.

Adriana Totiková: Žena přes palubu

Komedie Žena přes palubu diváka uvede do tajného a intimního světa žen. Před zraky diváků se odehrává velká dámská jízda. Tři kamarádky si povídají nejenom o chlapech, ale divák má také možnost nahlédnout do tajemství ženského myšlení, ženských citů nebo i do tajemného světa dámské kabelky. Během dámské jízdy jsme svědky rozhovorů tří kamarádek, které zdánlivě nemají smysl. Každá z nich hovoří o svém tématu, a přesto si dokonale rozumějí. Někdy se vzájemně politují, aby se vzápětí pomluvily. Nemohou žít spolu, ale ani bez sebe. Nicméně se řídí heslem: „Když nás nechtějí pochopit chlapi, zvládneme to i bez nich“.
Spisovatelka a režisérka Adriana Totiková je na Slovensku známou autorkou divadelních her i žádanou režisérkou. V roce 2009 byla dokonce za svou první režii nominována na cenu „Objev sezóny“. Následovala stáž v USA a nabídky na další pohostinské režie.
Divadlo Silesia mělo to ohromné štěstí, že si mohlo přizvat autorku a režisérku na základě finanční podpory v rámci rezidenčního programu pro umělce „Visegrád Fund“. Do inscenace byly obsazeny zkušené ostravské divadelní herečky Daniela Kupčíková, Kateřina Vainarová a Ludmila Forétková, známé nejenom z řady filmů, ale třeba i z prken Národního divadla moravskoslezského, kde některé z nich pravidelně hostují.
Je třeba také zmínit podporu městského obvodu Ostrava-Michálkovice, který Divadlu Silesia nezištně poskytl prostory na zkoušení a propagaci nově vzniklé inscenace.
Inscenace je uváděna v překladu Jiřího Vobeckého, kterého s Adrianou Totikovou spojuje také i společná aktivita: překládání polských divadelních her. Česká premiéra v režii Adriany Totikové se uskuteční 12. dubna 2012 ve scéně Zuzany Formánkové a v kostýmech Ria Kotibala. Komedie je vhodná jak pro klubové prostory, tak i pro velké divadelní sály.