O nás - historie

Úvod
Sezóna 2010/2011
Sezóna 2011/2012
Sezóna 2012/2013
Sezóna 2013/2014

Prvopočátky Divadla Silesia sahají do jarních měsíců roku 2009, kdy Polský institut v Praze uvedl alespoň formou scénického čtení v Eliadově knihovně Divadla Na zábradlí poprvé v České republice hru Macieje Wojtyszka „Oprašovačka" v překladu Jiřího Vobeckého. Tohoto scénického čtení se zúčastnil i autor samotný. Herci Ludmila Forétková a Jiří Vobecký, tehdy ještě členové Horáckého divadla v Jihlavě, kteří se však chystali již k návratu do svého trvalého bydliště v Ostravě, byli vyzváni, zda by pod záštitou Polského institutu nezorganizovali podobné scénické čtení ve svém novém působišti. Dohoda byla uzavřena a hledala se pouze záštita, pod níž by bylo možné tento umělecký počin zorganizovat. Východisko se našlo v založení agentury DS a vzhledem k tomu, že se jednalo o jedinou divadelní uměleckou agenturu ve slezské části Ostravy, bylo rozhodnuto nazvat divadlo touto agenturou zaštiťované Divadlem Silesia.

Prvním počinem tohoto divadla však nebylo scénické čtení, ale regulérní inscenace. Pod režijním dohledem Rudolfa Tesáčka, uměleckého šéfa Horáckého divadla v Jihlavě do roku 2008, oba herci připravovali inscenaci muzikálu „Vrabčák Edith" z autorské dílny Karla Hoffmanna. K realizaci však už nedošlo. Po návratu Ludmily Forétkové a Jiřího Vobeckého do Ostravy byli jihlavskými diváky oba umělci vyzváni, aby svou rozezkoušenou inscenaci dokončili a uvedli v Jihlavě. Oba umělci výzvu přijali a před vyprodaným divadelním sálem Hotelu Gustava Mahlera v Jihlavě ji uvedli jako první premiéru nového divadla. Organizátorem premiéry byl Spolek pro znovunavrácení sochy TGM do Jihlavy z dílny perzekuovaného sochaře Šlezingera. Výnos z představení byl věnován na výstavbu tohoto pomníku. Nečekaný divácký úspěch si vyžádal další reprízu ještě 6. listopadu. I první repríza byla vyprodána... O další činnosti Divadla Silesia bylo rozhodnuto.

Divadlo Silesia začalo v Ostravě hledat další spolupracovníky a našlo je poměrně rychle mezi posluchači konzervatoře a herci na volné noze. Proto ihned přistoupilo k realizaci smlouvy dohodnuté z Polským institutem v Praze. Nový tým, rozšířený o herce Lenku Szilasi a Jana Kováře, spolu s dětskou herečkou Ludmilou Vobeckou, připravil scénické čtení hry polské dramatičky Magdy Fertacz „Trash Story". Zázemí našel v ostravském divadelním klubu Atlantik. 16. února 2010 se tam také premiéra scénického čtení uskutečnila při nečekaném zájmu diváků. Sugestivní atmosféra hry však herce natolik ovlinila, že se naučili všechny texty zpaměti a již záhy uvedli tuto hru jako regulérní inscenaci rovněž v Klubu Atlantik. Jako scénické čtení byla však tato hra předvedena i v Těšínském divadle v Českém Těšíně a v opavském Klubu Oko.

V zimě roku 2010 začalo Divadlo Silesia připravovat již svou třetí inscenaci, tentokrát regulérní uvedení hry Macieje Wojtyszka „Oprašovačka" na české jeviště. Zájem o tuto inscenaci opět projevil jihlavský spolek, a tak Divadlo Silesia práci na premiéře uspíšilo, aby tak mohlo tuto komedii uvést v předpremiéře 13. března 2010 v Divadle Na kopečku v Jihlavě. V té době bylo však v Ostravě v rámci kandidatury na evropské město kultury 2015 otevřeno Divadlo Stará Aréna, které poskytlo Divadlu Silesia zázemí. Oficiální česká premiéra významného polského dramatika Macieje Wojtyszka tak mohla být ve Staré Aréně uskutečněna 23. dubna za účasti samotného autora, který také inscenaci náležitě ocenil. České premiéry se zúčastnily významné osobnosti ostravského divadelního života.

Do konce sezóny chtělo Divadlo Silesia uvést ještě hru chorvatského dramatika Mira Gavrana „Shakespeare a Alžběta", ovšem nerealistické finanční nároky chorvatské strany vznik této inscenace znemožnily. Proto bylo dohodnuto v rámci předvolební atmosféry uvést hru polského dramatika Dominika Rettingera „Psycho-tera-politika" o zákulisních machinacích politických dinosaurů v postkomunistickém světě. Poslední premiéra divadelní sezóny 2009/2010 se uskutečnila 21. května 2010. Následovala řada repríz všech inscenací v nejrůznějších divadelních prostorech v Moravskoslezském kraji.

Pro sezónu 2010/2011 připravilo Divadlo Silesia šest premiér, z toho pět českých, a získalo ke spolupráci další umělce. Aktuální však zůstává hledání stálého divadelního zázemí v Ostravě, kde se možnosti po zamítnutí ostravské kandidatury na evropské město kultury značně zúžily. Divadlo Silesia však již existuje a navzdory stávajícím ztíženým podmínkám nehodlá do svých aktivit ustoupit a nechat se odradit. V jednání je představení činnosti tohoto divadla v Praze a možnost získání finanční podpory z nejrůznějších zdrojů. Dramaturgie Divadla Silesia se vymezila především na uvádění divadelních novinek se zemí, jejichž hranice se nedaleko Ostravy stýkají: tedy z České republiky, Polska a Slovenska. Tím chce napomoci myšlence, že Ostrava se i bez rozhodnutí nejrůznějších komisařů stejně stala průsečíkem setkávání kultur tří evropských zemí, navíc kulturně i jazykově velmi blízkých.

Sezóna 2010/2011

Na sezónu 2010/2011 připravilo Divadlo Silesia, jak již bylo výše řečeno, pět premiér. Novou sezónu divadlo poprvé zahájilo hrou pro ty nejmenší, kouzelným pohádkovým muzikálem Macieje Wojtyszka „Královna k sežrání", který se dočkal již během podzimu řady repríz, stejně jako všechny doposud nastudované inscenace. Magistrát města Ostravy se však rozhodl napřed značně omezit a ke konci roku 2010 uzavřít prakticky domovskou scénu Divadla Silesia: Divadlo Stará Aréna na Masarykově náměstí v Moravské Ostravě. Pro formální chyby pak nebyl divadlu ani udělen grant na další kalendářní rok. Za této situace tedy musel soubor své plány značně redukovat a soustředit se více na reprízování již nastudovaných titulů, než na nové premiéry. Existenci divadla však tato skutečnost nijak neohrozila. Zázemí soubor nalezl v Kulturním domě v Ostravě-Michálkovicích s multifunkčním divadelním sálem, kde soubor zkoušel a uvedl své nejnovější inscenace, ale i reprízy již dříve nastudovaných titulů. Tam také uvedl málo známý muzikál „Dva na smetišti" Pavla Dostála, Miroslava Horníčka a Richarda Pogody. Přípravě tohoto muzikálu se věnovali členové Divadla Silesia ještě za Dostálova života, nyní však mohli tento muzikál věnovat již jenom jeho památce. Do konce sezóny divadlo ještě stihlo nastudovat novou hudební adaptaci pohádky „Malá čarodějnice". Během sezóny 2010/2011 soubor hrál mimo mateřských scén a domech kultury v různých čtvrtích města Ostravy také i v Jeseníku, Bohumíně, Českém Těšíně a v Havířově, nevynechal však ani možnost zahrát si v menších komorních sálech v obcích, jako je Hať a Šilheřovice. Za největší úspěch této sezóny soubor považoval účinkování na Minifestivalu soudobého polského divadla v Praze a na mezinárodním divadelním festivalu „Kopřiva" v Kopřivnici. Dalším úspěchem bylo navázání spolupráce s lázněmi Darkov a možnost hrát divadlo pro dlouhodobě nemocné, zdravotně handicapované pacienty a vozíčkáře, kteří ani nemají možnost zúčastnit se zájezdů do divadel v krajské metropoli. I této neprávem opomíjené kategorii divadelních diváků věnuje Divadlo Silesia svou činnost a snaží se nepřipustit, aby zůstali sociálně izolováni. V sezóně 2010/2011 hrálo Divadlo Silesia mimo klasických divadelních sálů i v klubech, divadelních kavárnách nebo i na náměstích, protože pro tento soubor není nic nemožné a uznává názor, že divadlo je možné hrát kdekoliv a musí za svým divákem přijet kamkoliv. Svou činnost věnovalo Divadlo Silesia všem kategoriím diváků, od dětí, mládeže a studentů až po střední generaci a seniory. Zatím se nechtělo věnovat experimentům, které by byly zaměřeny jen pro uzoučkou kategorii diváků. Naopak, snažilo se získat pro divadlo i takové diváky, kteří by do normálního státem dotovaného divadla nikdy nepřišli. Soubor Divadla Silesia nevyužil možnost udělat si divadelní prázdniny, naopak se chopil příležitosti hrát na letních festivalech v červenci a v srpnu, a během pilné práce přešel plynule do divadelní sezóny 2011/2012.

Sezóna 2011/2012

Ve třetí sezóně své existence se opět Divadlo Silesia věnovalo především reprízám starších titulů a z tohoto důvodu nastudovalo pouze tři nové inscenace: pohádku „Malá čarodějnice" Ottfrieda Preusslera, (premiéra 13. srpna 2011) komedii „Žena přes palubu" Adriany Totikové (premiéra 12. dubna 2012), a „Šest žen Jindřicha VIII" Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra (premiéra 18. června 2012). Stabilní spolupráci se podařilo navázat s Rehabilitačním sanatoriem v Karviné - Hranicích, kde byly v průběhu této sezóny uvedeny všechny hudební tituly, s Domem kultury K3 v Bohumíně, kde byla hudební komedie „Dva na smetišti" uvedena v rámci předplatného a s Domem kultury v Ostravě-Michálkovicích, kde byla v české premiéře uvedena právě inscenace „Žena přes palubu". Příjemnými „štacemi" však zůstaly kavárna NOIVA v Českém Těšíně, kavárna Annabell ve Starém Bohumíně, CVČ v Ostravě-Porubě a milá byla také neočekáváná pozvání do Klubu „Futra" v Orlové nebo do krásného sálu DK v Soběšovicích. Divadlo se také představilo v Havířově, Bruntále a ve Vratimově a vítaná byla i účast na Masopustním divadelním festivalu v Hati pro náročné publikum v Penzionu svatého Mikuláše.
Pohádka byla plánována již delší dobu a její zkoušení vypuklo v jarních měsících předchozí sezóny, s premiérou se počítalo na podzim. Když došlo divadlu nečekaně pozvání na „Den Starého Bohumína", kde chtěli organizátoři uvést pohádku, počítalo se automaticky s tím, že tam pojede již nastudovaná pohádka „Královna k sežrání". Osud tomu však chtěl, že mladí členové souboru trávili své dovolené v exotických destinacích, a tak museli jejich starší kolegové premiéru uspíšit. Nová sezóna byla tedy po intenzívním zkoušení zahájena 13. srpna premiérou „Malé čarodějnice".
Česká premiéra komedie „Žena přes palubu" vznikla díky vůbec historicky prvnímu grantu, který Divadlo Silesia obdrželo. Jednalo se o rezidenční grant V4, který spočíval přímo v účasti autorky a režisérky Adriany Totikové na této inscenaci. O scénickou složku inscenace se postarala Zuzana Formánková. I inscenační tým se proměnil, kromě Ludmily Forétkové se projektu zúčastnily i další dvě profesionální herečky Daniela Kupčíková a Kateřina Vainarová. A protože mezitím dostala Ludmila Forétková nabídku na hostování do Národního divadla moravskoslezského, kde ztvárnila roli v inscenaci „Balada pro banditu", je možné říci, že všechny tři herečky spolupracují také s tímto divadlem. Obměněný tým Divadla Silesia umožnil vzniknout inscenaci s poněkud odlišnou poetikou, která si však nachází své místo na tradičních štacích a má ambice zamířit i na divadelní festivaly. Pro realizaci české premiéry našlo Divadlo Silesia také zázemí v Kulturním domě v Ostravě-Michálkovicích, kde se podařilo prosadit myšlenku tzv. „Divadla U Stolu", tedy divadelní produkci ve stolovém uspořádání při zajištění občerstvení. Divadlo se takto běžně provozuje například na Malých scénách ve Zlíně, Uherském Hradišti nebo i Jihlavě, v Ostravě taková nabídka zatím scházela. Možnost pohodlně shlédnout divadelní představení a po představení posedět s přáteli nebo i s aktéry představení našla v Michálkovicích odezvu a prosadila se i při pořádání dalších divadelních akcí, včetně myšlenky na tuto formu divadla vypsat předplatné, které by Divadlu Silesia za spolupráce s jinými divadelními soubory pomohlo získat domovskou scénu.
Inscenace „Šest žen Jindřicha VIII" navázala na tradiční hudební produkce divadla. Osvědčený inscenační tým realizoval jednu z raných hudebních revue Divadla Semafor a obohatil je o nestárnoucí evergreeny. Komedie měla premiéru na letním divadelním festivalu v Bohumíně.
Stejně jako v minulé sezóně Divadlo Silesia hrálo i během divadelních prázdnin. Kromě tradičních míst také na „pohádkovém" divadelním festivalu v Benicích nedaleko Konopiště, kde uvedlo „Malou čarodějnici". Tato pohádka divadelní sezónu 2011/2012 zahájila a touto pohádkou třetí sezóna Divadla Silesia také skončila.
Během této divadelní sezóny hrálo Divadlo Silesia všechny inscenace ze svého repertoáru s dvěma výjimkami, a těmi byly inscenace „Oprašovačka" a „Psycho-tera-politika", uvedené v české premiéře v roce 2010. Oběma inscenacím „propadla" provozovací práva, a protože pořadatelé o ně neprojevovali zájem, divadlo nepožádalo o prodloužení provozovacích smluv, přičemž jejich obnovení nepředstavuje v budoucnosti žádný problém. Překvapením byl zájem pořadatelů o inscenaci „Trash Story". Na jeho základě došlo k dohodě s autorkou o neomezeném prodloužení provozovací smlouvy. Divadlo Silesia tedy zahájilo novou sezónu 2012/2013 se sedmi inscenacemi na svém repertoáru.

Sezóna 2012/2013

Prakticky bez divadelních prázdnin zahájilo Divadlo Silesia svou čtvrtou divadelní sezónu zájezdem do vzdáleného Liberce, kde se v rámci akce ostašovského občanského sdružení uskutečnila další repríza inscenace „Vrabčák Edith“ v Liberci – Ostašově. Pokračovala spolupráce s lázněmi Karviná – Hranice a během podzimu se divadlo rovněž podívalo opět do Jihlavy, tentokrát s muzikálem „Dva na smetišti“ a poprvé i do Šumperka.
Nácvik nové pohádky „Byla jednou koťata“ Ljuby Štíplové byl zahájen až v roce 2013, do konce roku 2012 se divadlo věnovalo pouze reprízám již nastudovaných titulů. Premiéra nového titulu se uskutečnila v KD Radost v Havířově 19. května, ale mezitím pokračovala řada repríz již dříve nastudovaných titulů, mimo jiné i na nové štaci v Hulíně a poprvé i v Klubu Ámos v Ostravě. Pohádka “Malá čarodějnice“ se zase podívala do Lipníku nad Bečvou.
Významným úspěchem Divadla Silesia bylo získání takřka domovské scény v DK Ostrava – Michálkovice. Divadlo Silesia se podílelo na budování divadelní tradice v tomto kulturním zařízení založením předplatného pro tzv. „Divadlo U stolu“, při němž mohou diváci sledovat divadelní hry při stolovém uspořádání a při konzumaci předem objednaných nápojů a malého občerstvení. Tento systém vyvolal mezi diváky příjemný zájem. Vše probíhalo za výrazné podpory Úmob Ostrava – Michálkovice a zejména jeho starosty Martina Jurošky, který nad celým projektem převzal svou osobní záštitu. V rámci prvního cyklu předplatného uvedlo Divadlo Silesia všechny tři provozované hudební tituly, tedy muzikály „Vrabčák Edith“, „Dva na smetišti“ a „Šest žen Jindřicha VIII.“. Všechny tři tituly se setkaly s velkým zájmem a přispěly k posilování povědomí divácké veřejnosti o tom, že Divadlo Silesia zde existuje a má co nabídnout. Logickým vyústěním celé akce bylo zařazení Divadla Silesia i do podzimního předplatného v další divadelní sezóně.
Čtvrtá divadelní sezóna divadla vyvrcholila v červnu zájezdy na nové štace do Klimkovic, Uherského Hradiště a Brumova, a již tradičně červencovým zájezdem do Benic u Konopiště na divadelní festival. Mezitím se intenzívní přípravou tří nových inscenací začalo Divadlo Silesia připravovat na nastávající pátou sezónu své existence. Další zájezd do Benic se uskutečnil ještě i v srpnu, ale to bylo již v rámci nové divadelní sezóny 2013/2014, kdy již divadlo začalo intenzívně zkoušet nové inscenace.

Sezóna 2013/2014

Novou, již pátou divadelní sezónu, zahájili členové divadla již v pondělí 5. srpna 2013 další reprízou muzikálu Vrabčák Edith v Karviné – Hranicích, po níž následovalo představení pohádky „Byla jednou koťata“ na divadelním festivalu v Benicích. Následovaly pak běžné reprízy již nastudovaných titulů a příprava nového projektu, jimž byla tentokrát již čtvrtá hudební komedie na repertoáru divadla, hra připomínající 100. výročí narození první opravdové české šansoniérky Ljuby Hermanové. Hra vznikla na základě životopisné knihy Ondřeje Suchého, definitivní podobu dostala na základě práce Ludmily Forétkové, avšak Ondřej Suchý se na definitivním textu osobně podílel. Tato umělecká spolupráce vyvrcholila přímou účastí Ondřeje Suchého na české premiéře této hudební revue, která se uskutečnila v KD Ostrava-Michálkovice 14. listopadu 2013 pod názvem „Ljuba – žena, která ví“. Nutno dodat, že před zaplněným sálem hra sklidila velký úspěch a s příznivými ohlasy diváků se setkala i při dalších reprízách. Rovněž beseda diváků s Ondřejem Suchým a následující autogramiáda poskytly návštěvníkům premiéry velký divadelní zážitek.
Během páté sezóny zaznamenalo divadlo stoupající počet představení, zčásti i na nových „štacích“. Vedle pokračující pravidelné spolupráce s KD Ostrava-Michálkovice divadlo představilo své inscenace i v centru Ostravy, ve Slezské Ostravě i v Ostravě – Hrabůvce. Kromě pravidelné spolupráce s Rehabilitačním sanatoriem v Karviné – Hranicích divadlo navázalo spolupráci i se Sanatoriem v Klimkovicích a Kulturním domem v Rychvaldě. Pro zajištění předplatného na prakticky „mateřské“ scéně v Ostravě – Michálkovicích divadlo připravilo ještě „Kabaret U Michala“, směs kabaretních výstupů a písniček u doby před První světovou válkou, překvapivě však stále aktuální… Premiéra kabaretu se uskutečnila 17. dubna 2014. Kromě představení v blízkém okolí i v Ostravě samotné divadlo uskutečnilo rovněž dva delší zájezdy na Slovácko do Uherského Hradiště. Tradiční se stalo pozvání na letní pohádkový divadelní festival v Benicích, kde divadlu také vyvrcholila pátá divadelní sezóna. Právě s ohledem na dětské publikum připravilo Divadlo Silesia v této sezóně další pohádkový titul, tentokrát sáhlo po dramatizaci pohádek regionální spisovatelky Blanky Chrostkové s titulem „O kočkopsím povídání“. Inscenace posílila interaktivní hraní herců spolu s dětmi a dětský divák je intenzívně vtahován do děje samotného. Premiéra této inscenace se uskutečnila 17. června 2014 v Uherském Hradišti. Touto premiérou také vyvrcholila činnost divadla ve své páté divadelní sezóně. To, co si nikdo nedokázal v roce 2009 ještě představit, se stalo skutečností. Počet repríz se vyšplhal z desítek na stovky.